Jak Doctor Sleep kombinuje drama a skutečný horor od Stephena Kinga

Souhrnné stavy: recenze nového hororového filmu „Doktor spánek“ podle románu Stephena Kinga

Když americký spisovatel Stephen King před dobrými deseti lety mluvil o možném vydání pokračování The Shining, jednoho ze svých nejslavnějších děl, sotva tušil, jak vše dopadne. Po napsání knihy, která nemá téměř žádný kontakt se zdrojovým románem, se „král hororu“ mohl spolehnout na zdvořilejší přístup těch, kteří se zavázali zfilmovat nový příběh. Cílové publikum je ale věc vrtošivá, a proto se režisér Mark Flanagan při vizualizaci Doktora spánku neubránil tvůrčímu odkazu Stanleyho Kubricka a vytáhl z něj co nejvíce. A tak se ukázalo, že film, který King nemohl vystát od chvíle, kdy se objevil, ho předběhl téměř čtyřicet let po premiéře.

Záběr z filmu „Doktor spánek“

Záběr z filmu „Doktor spánek“

Flanaganův film s Ewanem McGregorem v hlavní roli se většinou snaží držet knihy: přeživší dítě z The Shining, jménem Danny Torrance, výrazně vyrostlo, ale místo aby jasnovidectví využívalo k prospěchu sobě i ostatním, stal se z něj alkoholik. Stejně jako můj otec obecně. Občas ho trápí duchové z hotelu Overlook, kde se odehrávala strašidelná akce Kubrickova filmu, ale muž se s tím naučil vyrovnat. Díky tomu se Dan setkává s laskavými lidmi, kteří mu pomáhají zbavit se závislosti, ale pak se ukáže, že na světě nejsou jen ti, kteří „září“, ale i ti, kteří tuto zář jedí. Na scénu vstupuje tzv. True Knot v čele s Rose-in-the-Hat, kterou velmi nadšeně hraje Rebecca Ferguson. Budete muset zachránit dospívající dívku Abru před padouchy, které lze jen stěží nazvat člověkem. Příroda do toho investovala tolik superschopnosti, že Uzel bude mít dost jídla a zásobí se konzervami pro budoucí použití. Úřady si to samozřejmě nedokážou vysvětlit, a tak musí jednat s pomocí anonymních alkoholiků, vynalézavosti a vzpomínek na dětství. Ach ano, zbraně také. Dan se bude muset více než jednou vrátit do své vlastní minulosti, jak nám výmluvně říká titulní plakát filmu „Doctor Sleep“.

Nikdo jasně neví, co si počít s hlavním konfliktem mezi supersilnou dívkou a superprohnaným upírem, který byl příliš krátký na to, aby se protáhl na dvě hodiny.

Oba autoři stáli před nelehkými úkoly. King svůj problém v posledních letech vyřešil tradičním způsobem. V jeho pokračování knihy není prakticky nic děsivého, akce je svázána pouze s mystikou, noblesou, odvahou a odkazy na všemožné „Twilight“, aby bylo pro mladé lidi zábavnější. Pro Flanagana nebylo vytváření hororů ze zdrojových materiálů také vůbec snadné. Museli naverbovat armádu duchů z Kubrickova filmu – v čele s polním maršálem v podobě utopené ženy z hotelového pokoje 237. Potíže byly i s obsazením. Vlastně jen McGregor a Ferguson umí zpočátku slušně hrát a v pozadí vypadají zajímavě jen Emily Alyn Lind a Carel Struycken, známý především díky roli Vysokého muže v televizním seriálu Twin Peaks. A proto žádný True Uzel skutečně nevyšel. Rose samozřejmě využívá veškeré své charisma a vypadá skvěle v tom klobouku, a když potřebuje projevit strach nebo vztek, nezabrání tomu ani směšná záře v jejích očích, která nám zřejmě připomíná zapomenutou televizi. „Tommyknockers“. Hlavní hrdina dostává mnohem méně prostoru: Dan jen chodí po kocovině a smutně, dokud nepřijde čas se sebrat a jednat. Přiznejme si to, nebyl to Hamlet, koho bylo potřeba předvést. Zbytek pilně zobrazuje interiér a snaží se příliš neodrážet. A režisér, pravděpodobně zpočátku jen uvažující o vtipných odkazech na Kubricka, které by v tomto příběhu opravdu vypadaly skvěle, musí jako jediný nástroj k podráždění nervů diváků použít Overlook. Je jasné, že to nepomůže těm, kteří četli Doktor Spánek. Ale ti samí filmoví čtenáři sledovali filmovou adaptaci, nikoli horor, dobře věděli, že žádnou hrůzu očekávat nemohou. Slovo „horor“ se však při marketingu pro znalé nepoužívá. Výsledkem je, že Flanagan místo detailů, které jsou fanouškovu srdci drahé, vtáhne do svého filmu celý Kubrickův hotel – protože v Kingově „The Shining“ shořel do základů, což, zvláště pro tupé, opět potvrzuje v „Misery“. .“ Ale starý Stanley má pro své následovníky mezeru, což znamená, že potřebují donutit nepravděpodobné herce, aby cosplayovali Jacka Nicholsona a Shelley Duvall, překreslili schody, chodby a proudy rudé tekutiny, které se staly klasikou. A dokonce vytáhnout ze zapomnění dějový trik s kotelnou. A to proto, že nikdo jasně neví, co si počít s hlavním konfliktem mezi supersilnou dívkou a supervychytralým upírem, který se ukázal být příliš krátkodobý na to, aby se natáhl přes dvě hodiny.

„Doktor Spánek“, stejně jako všechna díla spisovatele z roku 2010, zjevně trpí nízkými úlety fantazie, ale to neznamená, že tato křídla musela být ještě více přistřižena.

Pokusy dát dohromady vize dvou velkých tvůrců se ukázaly jako neúspěch: nic překvapivého, protože jsou v rozporu už od 80. let. Možná proto divák, který příběh Torranců vůbec nezná, nebude schopen správně pochopit zápletku: co je to za „lesk“, proč tomu Rose a její přátelé říkají „pára“, proč je je v každé koupeli mrtvá žena? Ale tato pokračování jsou taková věc, že ​​je třeba se potrápit s předběžným seznámením s tím, kde to všechno začalo. Navíc to jasně předpokládal režisér, který Kingovo dílo dobře znal. Flanagan mimochodem dokonce natáčel Geraldovu hru. Jeho rekordy zahrnují také skutečné horory – stejné „Oculus“ a „Somnia“ jsou schopny poskytnout divákovi spoustu znepokojivých a dokonce nepříjemných momentů. Doctor Sleep je ale jasným pokusem o něco víc, touha nejen učit se od klasiky, ale rozvíjet svou kreativitu a dokonce je přimět i trochu na sobě pracovat. No, ani tohle není zakázané. Ale příběhy, které King a Kubrick vyprávěli, se ukázaly být příliš odlišné na to, abychom se z nich pokusili uplést jednu silnou nit. Na pokračování nejsou žádné stížnosti, řekněme, po vizuální stránce. Ale jinak má Doctor Sleep pocit, že jsme nuceni poslouchat dva vypravěče, kteří spolu mluví. A je dokonce zvláštní, že nejsou tři. Je to zvláštní, protože Flanagan při práci na scénáři román důkladně přepracoval. Samozřejmě, že dnes už King na takové věci nereaguje příliš bolestně, všechna jeho energie jde do boje se současným americkým prezidentem, ale i tak to bylo nabité. A pokud je v případě konce vše zcela pochopitelné, pak za jakým účelem bylo nutné některé postavy odstranit, jiné připravit o život, aniž by jim bylo umožněno vyslovit byť jen pár frází – moc ne. Ano, Doctor Sleep, stejně jako všechna díla spisovatele let 2010, zjevně trpí nízkou fantazií, ale to neznamená, že by bylo potřeba tato křídla ještě více přistřihnout. A když už mluvíme o Kubrickovi, neměli bychom zapomínat: ačkoli diváci vždy dávali „The Shawshank Redemption“ a „The Green Mile“ na první místo, z uměleckého hlediska to bylo „The Shining“, které dokázalo jít dolů. v historii, stejně jako sám King později nereptal. Možná by si film zasloužil kreativnější pokračování. Tak či onak, vrátit se do Overlooku podruhé za rok a půl (dříve tuto příležitost poskytoval Ready Player One Stevena Spielberga) bylo skvělé. A zbytek, uvidíte, bude časem následovat. Možná jsme nevypadali dobře. Věková kategorie materiálů: 18+

• Andrej Mitrofanov
• Amurskaja pravda
  od 12.11.2019